Variace perforace XXVI - Matěj

Buď jste na facebooku, a nebo tam nejste.

Podle Matějova Lexikonu lidí lze společnost rozdělit do pěti skupin. Na lidi, kteří facebook mají a využívají všech jeho možností, ty, kteří jej mají, ale nevědí si s ním moc rady, takže si tam akorát prohlížejí fotografie, pak na lidi, kteří facebook nemají, protože si tak přijdou víc zajímaví, protože ho nepotřebují, nebo (pořád ještě ve většině případů) nevědí, co to je.
Ne že by na tom moc záleželo. Fascinující bylo spíš to, že na podobných schématech někdo zakládá svůj světanázor.

S nějakým kulatým nebo jinak z řady vybočujícím datem se obvykle pohnou dlouho zahnívající spodní vody společenského vědomí, ale ne vždy zrovna tím správným směrem (ať už správným směrem myslela ta která činorodá hlava cokoliv). Je však jisté, že téměř každý cítí jakousi změnu, případně potřebu změnu vyvolat a následně se k ní vyjádřit, například tím, že se bude točit po parku a řvát něco o vodnářích.
Další populární způsob je vyhrabat víc jak tisíc let starý mayský kalendář a navzdory naprosté neznalosti středoamerických kultur mu přisuzovat významy, z kterých by se samotným Mayům dělalo mdlo (A nikoho nenapadne se zeptat, proč ti Mayové, když byli tak dobří v předpovídání budoucnosti, tady už sakra dneska nejsou?).
Poměrně oblíbené jsou i konspirační teorie o tom, že svět řídí pět nejbohatších bankéřů, z nichž se posléze vyklubou potomci templářů nebo ubohé loutky ovládané obyvateli planety Nibiru. Je ovšem nutno zdůraznit, že lidé s tímto názorem jsou považováni za „trochu divné“ i těmi, kteří projevují výše zmíněné sympatie k vodnářům.
Nic z toho, alespoň v přísně objektivním smyslu slova, není pravda, ale to nevadí, důležitý je pocit. Okolní realitu si lze představit jako obrovský kotel plný vody, do níž jsou už celá staletí vkládány lidské mozky, aby se posléze zcela rozpustily a podílely se na příchuti, která se už nikdy nebude moci zopakovat. To nám pomůže pochopit takové omšelé slovní obraty jako kouzlo okamžiku, staré dobré časy nebo… nebo duch doby.
Jenže… někdy ta voda vře, což věci podstatně urychlí.
…a nyní doba skutečně dospěla do fáze, kdy mělo dojít k přerodu. Nikdo si toho nemusel všimnout, jednotlivé aspekty byly natolik jemné a křehké a putovaly natolik tajnými vrátky a brankami, že zůstaly většině myslí utajeny, ale přesto vesmír dostával jednu ze svých nepravidelných křečí. Prostor mezi hvězdami se vydul a roztříštil sítí trojrozměrných puklin jako oko nemocného psa a ve škvírách a spárách zůstaly jako smítka prachu na kůře zaklíněné celé galaxie…
Řekli byste, že takových věcí si jednoduše nevšimnete, protože jsou příliš velké. Změní-li se však svět, změní se i lidské myšlení.
A nebo, a to je mnohem děsivější, je tomu naopak.

mar.mar., 18.01.2011 18:34:20