PROCHÁZÍM PODZIMNÍ ALEJÍ
a šlapu po slzách stromů.
Občas se krokům svým zasměji,
jak hubí listoví prvé.
*
Pak vzbuzený ze sna řku:
„Kdo směje se tu a komu?“
Přikován k bezední nářku
má chodidla znají jen kapky své krve.
PROCHÁZÍM PODZIMNÍ ALEJÍ
/2010/
Kamil, 05.10.2010 17:52:08
Komentáře napsat komentář »
má to náladu, ne že né! jen je tam moc výrazů, který ve člověku vyvolávaj pocit klišé (listí, krev, kroky). jako tyhle slova se můžou používat, ale chce to najít originálnější způsob, takhle vyzní jen jako pokřik kamelota na rohu .)
kluci já bych chtěl napsat něco, v čem nenajdete klišé:-) Ale jo, je to pravda. Tak třeba místo těch „slzí“ by mohly být trochu neotřelejší „šupiny“..
To spíš znamenalo, že šlapeš po kouskách kůry xD dneska je hrozně těžký napsat klišé a v lyrice to platí dvojnásob. takže to zkoušej dál, ale smiř se s tim, že marmar do tebe bude pořád rejpat .)
snad nenapsat klišé, barty ;) A „kouscích“, nauč se skloňovat. Na druhou stranu, já rýpu jen v dobrém, moji drazí :) Doufám, že to nijak nenarušuje naše harmonické vztahy
Že já se vůbec nechávám komentovat takovejma zobákama mladejma!:D Ale já to beru, v tomhle zatím nejsem moc kovanej. Až mi začnou vaše komentáře vadit, tak sem přestanu ty věci dávat a bude..:-)
jak to s tím souvisí? Kamilovi: jen je sem hezky dávej a jistě se časem vytříbíš, neb koukol jest třeba odděliti od zrna :)
mar.mar.
,Docela se mi líbí obsah té básničky (a slovo bezední), ale ona sama nikoliv. První strofa líp zvládnutá, co se týče rytmizace, ale jinak je dost prázdná (poslední řádek moc nechápu, ale už „slzy stromů“ zní jako fráze). Druhá strofa je mnohem obsažnější, ale zase nemá vůbec dobrý rytmus, frázování ani rým. Pardon. Váš že se ještě dlouho při dobrém zdraví budete nacházeti doufající Martínek.