Čtyři unce holčičího

o klukovi a holce.

Vždycky sis přála,
aby tvůj kluk dokázal něco extra,
ale většinou ses spokojila s málem.

E pericoloso sporgere [eperikolózo spordžere].

Stačilo, že uměl pozdravit,
před jídlem vodou prohnal ruce
a věděl, jak se na dvoubarevné desce hýbe s králem.

Kihajolni veszélyes! [kahadžalony vesiješ]

A teď se koukáš na mě,
seznamuješ se s mými podivnostmi
v naději, že nepřerostou v násilnické střety.

Ne pas se pencher au dehors [n pa se panšé ó deor]

S poslední kapkou,
která z venčí znásilňuje sklo
si přeješ slyšet víc, než jen čtyři dost zbytečný věty.

Tak už přestaň čumět z toho vokna!

A ke konci doufáš, že umřeš.
Ne úplně, jenom trochu.
La petite mort se tomu říká.
Tak ukaž, co umíš. Hochu.

jsk&barty, 27.10.2010 21:13:18

Komentáře napsat komentář »

[1]

mar.mar.

27.10.2010 23:00:19

Osobně mě tahle báseň neoslovila, přijde mi málo dynamická, ale určitě není špatná a má dost zajímavou kompozici. Jen bych dal před ní přednost jiným vaším básním.

[2]

Barty

29.10.2010 12:34:45

velmi pravdivá báseň .)

[3]

mar.mar.

29.10.2010 17:30:15

To už jsi klesl tak hluboko, že si komentuješ vlastní básně, kuchno? :D

[4]

Barty

11.10.2011 07:23:10

Pokud si tento komentář někdo přečte, tak chci aby věděl, že v současný době bych si přál, aby se poslední slovo změnilo na „Hrochu“. Děkuji za pozornost.

[5]

mar.mar.

29.01.2012 03:40:02