Mrznoucí Lucíja čeká na milého

K zobrazenému:

• Mezi posledními opouštím za listopadové tmy kostel, zaplněný ještě před chvílí lidmi, hrou na podivné hudební nástroje, zpěvem a mrazem. Z bílé ledové fujavice ke mně v jemné naději vzhlédnou unavené oči tmavě oděné mladé ženy, zkřehle čekající na hromádce sněhu kohosi, kdo nepřicházel.

Dopoledne jsem si napsal s e-kamarádem, kterého jsem vlastně prvně spatřil až na tomto koncertu při vystoupení, a poslal mu za výkon jednu ze sobotních fotografií. „Jeeeeee, mrznoucí Luciiija! “ odpověděl. Proto tedy takový název. Mně neznámá Lucíja čekala před kostelem právě na něj… :)

Doplněno později: ač sice text vyznívá pohodově, koláž dvou snímků jsem přeci jen zneužil temnějším úmyslem… ;)