Dostáváme se k biologii.
Tím, že byla víceméně všeobecně přijata teorie evoluce, byl příběh
vnesen také do přírodních věd. A zde se ocitáme na tenkém ledě. Lidé,
kteří chtějí mít všechno hezky přehledné a zaškatulkované, jsou sice
ochotni připustit, že texty jsou mnohem důležitější než informace
v humanitních předmětech, ale že pro ty přírodní to neplatí. Ty se
řídí přesně danými zákonitosmi, říkají, jež lze převést do
matematiky (té krásné, božské, dokonalé, avšak svazující). Copak není
jasné, že všechny vnější projevy života, od podoby organismů až po
jejich chování, jsou zapsány v dlouhatánské makromolekule DNA?
Ne, není. S tímhle přístupem se dostaneme k teorii sobeckého genu, která
tvrdí, že těla jsou jenom něco jako dopravní prostředky, které posouvají
geny do další generace. Všechno, co tato těla dělají, je naprogramováno
geny, aby se tytéž geny posunuly dál v čase. Celá ta nádherná
mnohotvárnost přírody je jen velmi složitý hodinový stroj.
Tuto teorii zastávala podstatná část biologů (neodarwinisti), a není divu.
Je přehledná, je jasná, a pokud něco nevysvětluje, je to tím, že
o daném jevu ještě nemáme dost informací. Ale především je lákavá. je
to další mem, který slibuje, že vysvětlí celou záhadu života totálně a
bezezbytku. Jenže: proč by se měl život chovat tak, jak chceme my?
Předně: DNA je sice dlouhá, složitá a nesmírně důležitá molekula, ale
rozhodně není živá. Nemůže se o ničem rozhodovat, nemůže nic
ovlivňovat. Nemít tělo, nebo alespoň jednu buňku, jen by apaticky ležela
nebo se vznášela a nakonec by se rozložila.
Zadruhé: ta molekula je víceméně stejná pro všechny organismy. Tudíž
najít v ní kód pro úplně všechno, co jeden druh odlišuje od druhu
jiného, ani nejde.
Podstatná část kouzla totiž neleží v DNA, ale v komplexech enzymů,
které se na ni napojují, a čtou ji.
Je to povědomé? Snad ano. Existuje text, ale je na čtenáři, jak si jeho
obsah vyloží.
to be příště…
Text, stromy a výklad světa 2
věnováno vzácné vachtě trojlisté
Komentáře napsat komentář »
to přece nepopírám. ale někteří se velmi neradi vzdávají toho, co je zažité. Jasně, že věda je taky forma kultury, jasně, že má tendenci se taky chovat jako vyprávění… jinak by totiž nikoho nebavila.
Lidstvo (alespoň jeho větší část) se všeobecně bojí věcí, kterým nerozumí/které nezná. Takže vzdávání se zažitého je potom logicky proti jejich přesvědčení.

mrqa
,Zkusil si někdy přemýšlet o tom, že věda je vlastně taky příběh? Sepisovaný po staletí lidmi, kteří se nechtějí smířit s nevědomostí a snaží se popsat vše známé i neznámé s určitou pravidelností nějakými zákony…celá věda je ustálená a všeobecně akceptovaná „pravda“, kterou si lidé vymysleli a sami jí stále dál rozvíjí na základě individualit sebe samých (každý vědec může přijít s čímkoliv „novým“).