Warning: The magic method __call() must have public visibility and cannot be static in /data/htdocs/domains/wayoutdc.cz_a59b9ijkfc0g/texy/libs/NObject.php on line 89 Warning: The magic method __get() must have public visibility and cannot be static in /data/htdocs/domains/wayoutdc.cz_a59b9ijkfc0g/texy/libs/NObject.php on line 117 Warning: The magic method __set() must have public visibility and cannot be static in /data/htdocs/domains/wayoutdc.cz_a59b9ijkfc0g/texy/libs/NObject.php on line 148 Warning: The magic method __isset() must have public visibility and cannot be static in /data/htdocs/domains/wayoutdc.cz_a59b9ijkfc0g/texy/libs/NObject.php on line 178 Warning: The magic method __unset() must have public visibility and cannot be static in /data/htdocs/domains/wayoutdc.cz_a59b9ijkfc0g/texy/libs/NObject.php on line 192 Kultura – WayOut – cesta ven z nudy

Kultura

esej. vyhovuju požadavku J.H. po ucelenějším pohledu na předcházející problém. Něco už asi bylo řečeno dříve, dokonce opakovaně, ale to nevadí. Roky, snad to takhle bude stravitelnější…

Člověk existuje na Zemi pouhých několik tisíc let a za tu dobu již stačil vynalézt neskutečné množství věcí, vytvořit spousty uměleckých děl a vypracovat přehršle náboženských a filosofických systémů. Jak je možné, že za tak krátkou dobu zaznamenalo lidstvo takové pokroky a rozvíjelo se tak rychle, když kupříkladu latimérie podivná je tu několikanásobně déle a chová se pořád stejně?
Aby se pro nové nápady nemuselo chodit daleko, uchovávají se výhodné biologické změny v molekule DNA, kde mnohdy setrvávají v latentním stavu a čekají na svou příležitost. Člověk však má na rozdíl od jiných živočišných druhů ještě jiné místo, kam může ukládat různé užitečné nápady, a tím je tradice, paměť světa, která se šíří z generace na generaci učením a nápodobou, ale také symboly a vyprávěním. Všechno je náhle docela jiné, když nemusíte na všechno přijít sami a můžete se v různých situacích poučit ze zkušenosti jiných. Skoro vše, co známe, je zprostředkované. Skutečně věříte na atomy, enzymy a planetu Neptun? Kdo z vás něco z toho viděl? Existuje to vůbec?
Vidíte, i věda je ve své podstatě určitý druh víry, protože kdybychom si měli vše ověřovat, nikdy bychom se nikam nedostali.
Před vynálezem písma byla tradice zkoncentrována v mýtech a rituálech. Opakování rituálu bylo nesmírně důležité, stejně jako vyprávění příběhů. Kromě té náboženské měly různé obřady a symboly totiž ještě jinou rovinu: vydělovaly určitou skupinu lidí z těch ostatních a určovaly její identitu. V podstatě šlo o to, že náš bůh je mnohem lepší a mocnější než ten jejich. To naše hlavní město je středem světa. To my jsme ti praví lidé, protože oni ani nevědí, že sobota je postní den a že pepř je tabu. Tento pocit vyvolenosti dodával lidem jistotu uprostřed chaotického kosmu. To je stvořil ten jediný pravý bůh, a proto právě jejich rituály brání chaosu v tom, aby zničil tento drobný svět řádu a světla.
Přesto se ale různé novinky vždycky šířily a šíří rychlostí blesku. To proto, že jsou tady takové věci jako sňatky s cizinci, stěhování, války a obchod. Většina lidí naštěstí nikdy nebyla natolik hloupá, aby se od těch ostatních izolovala úplně.
Po vynálezu písma se mohly začít uskladňovat poznatky v knihách. Jednotliví mrtví přestali mizet a mohli svými myšlenkami dál ovlivňovat živé. Tak kultura sama sebe čím dál tím víc spoutává, protože co se jednou vymyslí nebo objeví, to už se neztratí, a následující generace se s tím musí vyrovnat stejně jako ty předchozí. Na druhou stranu právě díky tomu bylo vždy na co navázat, proti čemu se vymezit, a to historie a vývoj nutně potřebují. Přestalo se zasvěcovat rituálem a začalo se zasvěcovat knihou. Kdo znal (a pochopil) určité texty, měl moc. Jelikož texty jsou většinou mnohoznačné, vydaly se jednotlivé mysli docela různými směry a kultura se mohla začít větvit mnohem rychleji než doposud.
Ve dvacátém století se objevila teorie memů, podle níž je mem částice kultury která se šíří komunikací, uměním, nápodobou, učením atp. Memy se dělí na užitečné (symboly, poučky, mýty, modely, vzorce, analogie atd.) a škodlivé (různé zlozvyky, reklamy, bludy a pavědy). Teorie se ale postupem času stala příliš idealistickou a dogmatickou a sama se změnila na škodlivý mem. Tvrzení, že kultura a vůbec celé myšlení se vždy odvíjelo na základě příběhů, příkladů, analogií, symbolů atd. je však bezesporu velmi zajímavé. Vlastně nejde o to, aby byla nalezena absolutní pravda, ale jak svět zachytit a popsat natolik přesně, aby to, co se momentálně jako pravda bere, vydrželo alespoň tak dlouho, než někdo přijde zase s něčím novým a myšlenky všech lidí se tak neposunou zase o kousek dál. Jelikož jak slovo, tak lidský mozek a smysly jsou velmi omezené, nikdy se nám nepodaří poznat skutečnost takovou, jaká doopravdy je. Naše poznání může být stále úplnější, nikoli však úplné. Proto potřebujeme modely a schémata. Proto máme rádi individuální pohledy na věc a milujeme osobní příběhy, hrdiny a vzory. Jsou to určité klíče, podle nichž se dá postupovat a stavět z částeček reality beze smyslu svůj vlastní jedinečný život, který už smysl má.
Kultura je soužití s lidmi, je to komunikace, je to soubor typicky lidských hodnot, výtvorů a vlastností, ale především je to něco umělého, něco předpokládající péči. Je to řád vymezující se vůči chaosu, soubor norem a jistot.
Norem a jistot? Vždyť jsme si právě řekli, že se neustále mění!
Ano. Neustále se mění v nové a nové typy řádu. Paradoxně se mnohdy zdá složitější a rozporuplnější než fyzikální vědy disponující přehlednými a „všeobecně platnými“ vzorečky, to však zapomínáme na fakt, že jak tyto přírodní vědy, tak vzorečky jsou opět jen výplodem kultury a našich hlav, dalším druhem síta, jež prosévá chaos a tká z něho struktury. Mimo taková síta žít nelze – všechna je máme uzavřena v hlavě, se všemi jejich omezeními i možnostmi. Kultura je právě takové veliké síto neustále prosévající svět a budující a doplňující sebe sama. My všichni jsme jeho součástí – ale zároveň jsme i individualitami a to je důležité.
Naše metaforické myšlení se může uplatnit v mnoha směrech. Můžeme vytvářet umění. Můžeme filosofovat, pociťovat krásu a náboženské vytržení i chladně a racionálně kalkulovat. Ale co je podstatné, můžeme být na základě toho všeho schopni i empatie k druhým lidem nebo k přírodě. Samozřejmě, z výše uvedeného vyplývá, že ani ostatní lidi nebo přírodu se nám nikdy nepodaří zcela pochopit, ale už pouhý fakt, že se o něco takového lze pokusit, je úžasný a klade na nás velkou zodpovědnost.

Komentáře napsat komentář »

[1]

mrqa

,
04.12.2009 20:52:34

Po tom, co jsem se konečně odhodlal to přečíst (jako většina zdejších návštěvníků jsem moc líný na to číst delší texty, ještě navíc ve filosofii), musím říct, že se mi to líbí a vřele doporučuji k přečtení i ostatním. Sice to nepřináší nic úplně nového ani převratného, ale je to hezky rozvržené, poučné a zamyšleníhodné. Navíc to má hlavu i patu.

[2]

mar.mar.

,
04.12.2009 21:13:10

díky,mrkvo

[3]

jurach

,
05.12.2009 13:43:50

škoda že komenty čtu až po tom co přečtu dílo…jinak bych si hopřečet už dřív a dávám za pravdu mrkváčovi…navíc spousta věcí člověkt tak nějak ví ale když je někdo shrne a napíše tak už je neví jenom tak nějak ale uplně :-)

[4]

mar.mar.

,
05.12.2009 18:08:27

díky, jurášku

[5]

J.H.

,
05.12.2009 22:29:19

Říkal jsem si, že si to pnechám rozležet a přečtu ještě jednou, abych se mohl nějak obsáhleji vyjádřit, ale nemám, co dodat, je to shrnující, nijak vybočující či pobuřující, milý

[6]

mar.mar.

,
05.12.2009 23:22:03

díky, JH

Přidat komentář
  1. *
Desátý Happening je tu!:-)

9. října v čajovně Ve vlnách, a to od 14:00 přesně. Spousta hudby, autoři noví i zajetí – WayOut budou tentokrát reprezentovat Rdg a Jsk s Bartym. Snažíme se o parádní mega akci:-) Přijďte!

13.09.2010
RDG

Copyright © 2007 WayOut, všechna práva vyhrazena. Web stvořil Jan Smitka, Smitka developmentjan@smitka.org