Neumím vyprávět a proto jsem nikdy netíhnul k dlouhým popisným představováním sebe sama. Nicméně občas rád podléhám trendům a v poslední době jsem i nabyl dojmu, že mě vlastně naprostá většina lidí v mém okolí nezná. Nuže, zkusím tedy popsat osobu svou co nejlépe dovedu, vyvrátím některá tvrzení, která se o mě šíří a přidám i třeba něco nového, co jste nevěděli.
Mé občanské jméno je Václav Mrkvička a nijak se za něj nestydím. Na druhou stranu nejsem na něj nijak zvlášť zvyklý, protože naprostá většina mých kamarádů mi říká Mrkvo. Některá děvčata mají tendenci mi říkat Vašku/Vášo. Ani to mi nevadí. Z různých internetových fór či z online her mě lidé „znají“ pod nickem R3li3f.
Narodil jsem se ve východočeském městě, které je v současnosti pozoruhodné víceméně snad jen díky krásné zoologické zahradě, ve které jsem jako malý trávil hodně času, čímž si lze vysvětlovat moji lásku ke zvířatům a přírodě obecně. Stejně jsem však téměř celý život strávil v Čechách severních, konkrétně v Děčíně. Jako každý malý princ, i já mám ke svému městu rozporuplný vztah. Pojí mě k němu mnoho krásných i ošklivých vzpomínek, naprostá většina mých kamarádů je také z Děčína a je tam hezká okolní krajina. Dokonce i Národní Park. Výborně se tam vyznám. S oblibou říkám, že mi Děčín patří, že je to moje město. Občas mi dokonce přijde, že vlastně ani nepřeháním. To je třeba okolo páté hodiny v sobotu ráno, kdy jdu sám ulicemi a přemýšlím o tom, že je mi všechno (a všichni) v Děčíně v tu chvíli vydané na milost a nemilost. Ale časy se mění. Vzhledem k tomu, že je mi už nějaký ten měsíc 20 let, tak se mým druhým domovem stalo Brno, kde studuji. Momentálně je to druhý ročník Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií na VUT, kterou ale po skončení letního semestru nadobro opustím. Rád bych dál zůstal v Brně, protože jsou tu fajn lidi, protože je to hezké město a protože to tu kulturně žije podle mých představ. Zároveň jsme se během podzimu přestěhovali z Boletic na Ovesnou, takže se moje působení v Děčíně ještě výrazněji omezilo. Což mi však nevadí, protože je na Ovesné klid a prostor na dělání toho, co se mi zlíbí.
Jsem docela vysoký a hubený. Se svojí postavou jsem v rámci mezí spokojený, i když bych rád měl vypracovanější muskulaturu. Barva vlasů zrzavo-hnědá, barva očí modro-šedo-zelená. Výrazný nos. Pihy. Piercing v pravém obočí. Spirála v pravém uchu. Vlasy většinou krátké až polodlouhé, kudrnaté. Velký vliv na mojí celkovou fyzickou kondici má fakt, že jsem se od 4 až do 19 let závodně věnoval několika sportům. Posledním z nich bylo vodní pólo. Stále se však sportu aktivně věnuji. Plavání, jízda na kole, běh, lyžování. Jsem víceméně zdravý. Poslední dobou kouřím víc, než bych měl (stále se však nepovažuji za kuřáka). Mám zkušenosti i s některými jinými návykovými látkami. Rád piju. Víc než rád jím. Mám docela rychlý metabolismus, takže netloustnu.
Většina lidí o mě říká, že jsem hodný. No, neberu jim to. Podle mě je to občas spíš naivita a částečná hloupost. Věřím v lidi a vždycky mě mrzí, když mě zklamou…což se stane skoro u každého člověka, kterého znám. Někteří lidé mě považují za chytrého. To mě těší a snažím se této pověsti dostát. Myslí si o mě, že jsem extrovertní. Jsem introvert, který se dokázal v extroverta přeškolit a umí ho dostatečně dobře hrát. Mám rád plánování i spontánnost. Rád se bavím. Hlavně na koncertech. Nemám rád hloupé, bezohledné a neschopné lidi. Nemám rád lidi, co se přetvařují. Nemám rád populismus, nemám rád pozérství. Oceňuji upřímnost, schopnost komunikovat na úrovni, přesně a stručně se vyjadřovat a umění obhájit si svůj vlastní názor inteligentní cestou. Rád si „půjčuji“ od chytřejších a schopnějších lidí, dalo by se říct, že rád vykrádám. Zároveň jsem ovšem obtížně zaměnitelný. Mám rád schopné a spolehlivé lidi, nemám rád „nevím“ a „vymysli-to-ty“ lidi. Mám rád kulturu – především hudbu. Pak filmy, literaturu, umění. Mám rád svoji rodinu. Většinu svých kamarádů. Nemám rád politiku a demagogii. Nemám rád extremismus a přehnaný aktivismus. Mám rád naši dobu. Hory a moře. Všechny elementy. Jsem heterosexuál a sexuální asketa. Mám rád lidi různých věků. Mám radši holky, které jsou mladší než já, hlavně kvůli tomu, že jejich pohled na svět je mnohem uvolněnější a navíc se dají snáze ovlivnit. Bojím se lidí, jejichž nejoblíbenější barva je žlutá, hrají volejbal nebo mají v iniciálech písmena M nebo K (nedejbože obě). Mám rád fialovou, černou a zelenou barvu.
Mám rád sám sebe a zároveň se nenávidím. Jsem pyšný na to, že mám slušný rozhled v hudbě a myslím, že jí docela rozumím. Dokážu poslouchat víceméně jakýkoliv hudební styl, až na některé extrémní odnože metalu, techna a téměř všechno, co se jakýmkoliv způsobem přibližuje k reggae a ska (snesu to v menších dávkách naživo). Naopak mám rád rock, pop, drum'n'bass, punk, electro a mnoho dalšího. Miluji indie životní styl všeobecně. Nebojím se emo. I filmů mám zhlédnuto slušné monžství. Jen knih jsem přečetl o dost méně, než bych měl. Umím celkem hrát na klavír a flétny. Částečně na kytaru a bicí. Kdysi jsem uměl zpívat. Můj život je kromě prostředí a kolektivu, ve kterém jsem vyrůstal, poznamenám dalšími věcmi a lidmi. Zaprvé, a to je asi nejdůležitější, těžkou nemocí, když jsem byl malý. Jsem rád, že jsem dostal druhou šanci a snažím se jí po většinu času využít, jak nejlépe to jde. Zadruhé mými rodiči a sourozenci. Všichni jsou to výrazně inteligentní a hodní lidé, bez kterých si svůj život nedokážu představit. Zatřetí je to JSK. Ze všech lidí mimo mou rodinu je to právě on, kdo mě v životě nejvíc ovlivnil. Pak přichází na řadu dlouhý seznam jmen (Michal, Martin, Máťa, Eli, Kopejda, Fucka, Jíťa, Markéta), z nichž někteří mě formovali dlouhobě, jiní zase jenom krátce (o to však intenzivněji) a možná bych na ně radši zapomněl. Mohl bych ještě pokračovat dalšími věcmi, ale je to zbytečné. Zjistil jsem, že nezáleží na tom, kolik toho o vás lidi vědí, někteří vás stejně nikdy znát nebudou. Ale je podle mě fér se alespoň snažit jim dát šanci a nemá cenu většinu věcí tajit.
P.S.: kdo to dočetl až sem, napište koment, dostanete zlatého bludišťáka.
Na fotce ten vlevo.
vzhledem k tomu, že jsem mladší a holka, nelíbí se mi
část o mladších holkách. ale souhlasim. nemůžeš totiž říct to samý
o mladších klucích.
Barty
,