Tady Martínek.
Martínek: taková ta obrýlená věc, kterou najdete skoro v každé třídě.
Momentálně studuji na VŠ v Hradci Králové, a to pedagogickou fakultu,
obor: biologie s češtinou. Že je to výstřední kombinace? Já si to
nemyslím. Střední škola mi přišla lepší hlavně kvůli ustálenosti
kolektivu, ale taky mi začíná chybět mé město. Jednou bych rád učil
právě v něm. Ano, skutečně chci učit. Pedantský jsem na to dost.
Přátelé: nemám jich mnoho. Mám spoustu kamarádů, ale to není totéž.
Většinu přátel považuji za lidi zhruba rovnocenné, jen putující docela
jiným směrem. Jen k asi třem z nich opravdu vzhlížím.
Láska: na tu osudovou zatím čekám :)
Názor na svět: Objektivní svět snad existuje (protože co by jinak dávalo
všechny podněty), ale je absolutně nemožné jej poznat, protože v hlavách
se okamžitě zakřiví ve svět subjektivní. Jednotlivé subjektivní světy
jsou v určitých bodech propojené, překrývají se, prostupují, doplňují,
vyrábějí další a další v podobě literárních děl, teorií, snění
atd. Vzniká komplikovaná struktura – něco mezi pavoučí sítí a cukrovou
vatou. Z našeho světa můžeme vidět z těch ostatních jen odlesky, ale
možná se tak zevnitř jeví i ty ostatní. Všechno se stále chvěje
v podivných kvantových stavech, drobí se a třepí, takže nám nikdy
nedojdou věci k poznávání. Svět není poznatelný. To je krásné a
dobré.
Víra: žádná konkrétní. Jelikož si myslím, že většina náboženství
v tom podstatném neodporuje ani jedno druhému, ani vědě, jsou pro mě Bohem
dvě věci – 1) velký třesk a tok energie, na níž se všichni vezeme, od
otáčejících se planet, přes vodu až po kytičky 2) cosi, co nutí
vytvářet struktury – od galaxií přes sněhové vločky až po živé
organismy. Energie a hmota? Dobrá, tak asi pantheismus. Nevěřím, že by bůh
mohl být jedinou kompaktní bytostí, která řídí svět a osudy, a už
vůbec ne, že se stal člověkem, aby všechny spasil. Snad je vytvořený ze
všech vědomí – je tou energií i tou komplikovanou strukturou světů, je
světlem a hudbou dohromady… prostě vším. Občas ale zajdu do kostela, je
tam dobrá atmosféra.
Dodáno později: Samozřejmě je tady ale ještě to absolutní duchovno, ke
kterému se lidé neustále obracejí – to které je zároveň za vším a
zároveň někde hluboko v nás. Je vyloženě subjektivní, stejně jako celé
náboženství na něm nabalené, ale protože ho svým způsobem má každý,
není to až tak moc vidět. Nicméně: nezapomínejte na něj, může vám
pomoct.
Filosofie: je zajímavá, ale pro mne hádankou. Osobně si myslím, že věda a
umění jsou přínosnější. Více než v osud věřím ve vůli a
rozhodnutí.
Později: Dnes mi ovšem přijde, že všechny ty věci mají k sobě velmi
blízko. Rád si taky pokládám filosofické otázky a bavím se o tom, ale
zároveň je myslím jasné, že se nikdy nemůžeme dobrat ke konci. Proto
spoustu takových diskuzí, pokud nejsou vyloženě s lidmi, které mám rád
(zjišťuju tak něco spíš o nich, než o světě) stále za ztrátu času
považuju.
Věda: dvěma velikými láskami (nikdy nepřestanu být vděčný, že se
shodují s mými dvěma studijními obory) jsou biologie a čeština.
Propojení těchto dvou věd, jedné přírodní a jedné humanitní, je dle
mého ideální. Krásně se doplňují. Zabývají se úžasnými věcmi –
tajemstvím života, tajemstvím jazyka a tajemstvím umění. Nemám rád
matematiku, logiku a informatiku, protože ostatní vědy spoutávají. Chtějí
být úžasně přesné a zredukovat všechno na pouhé informace, rozměry a
čísla. Tůdle!
Umění:
Knihy: miluji většinu kvalitní literatury. Jelikož jsem ovlivněn a nadchnut
teoriemi o textech, o memech a především Borgesem a Ecem, považuji knihy
za navzájem propojený systém, proti němuž se internet zdá být plytkým
rybníčkem.
Knihy, které mě ovlivnily a které miluji: podstatná většina tvorby Terryho
Pratchetta, Malý princ (Exupéry), Alenka v krajině divů a za zrcadlem
(Caroll), Klíče od království nebeského (Cronin), Pán prstenů (Tolkien),
Božská komedie (Alighieri), Vyhoďme ho z kola ven (Kessey), Pán much a
další knihy Williama Goldinga, Tovaryšstvo Ježíšovo (Šotola), Golem
(Meyrink), Jméno růže a Foucaultovo kyvadlo (Eco), většina Borgesovy
tvorby, Dům duchů (Isabel Allende), Babička (Němcová), většina tvorby E.
A Poea, Máj (Mácha), Kytice (Erben), Obraz Doriana Greye + pohádky (Wilde),
Hordubal, Povětroň a Obyčejný život + Válka s mloky a další(Čapek),
Kdo chytá v žitě (Salinger), Medvídek Pú (Milne), Čarodějův učeň
(Preussler), Tulák po hvězdách (London), Běsi (Dostojevskij), Frankenstein
(Mary Shally), Gulliverovy cesty (Swift), většina Shakespearovy tvorby, Jeho
šerá hmota (Pullman), Srpnové světlo (Faulkner), Marťanská kronika + 451°
stupňů Farrenhaita (Bradbury), Petrolejové lampy (Havlíček), Vánoční
koleda a další(Dickens), Canterburské povídky (Chaucer), většina
klasických pohádek, legend, mýtů, pověstí a bájí (hl. mýty
z Mezopotámie a z indiánských civilizací, Kalevala a čínské
pohádky)
Divadlo: Je úžasné. Zbožnuju operu a Shakespeara. Občas přijdou k chuti
Cimrmani nebo Semafor.
Srdcová hra: Macbeth
Film: mám rád spíše starší, černobílé, ale zároveň takové které
jsou fantastické, a to v době, kdy udělat trik bylo opravdovým uměním.
Konkrétně: Spalovač mrtvol, Osvícení, Vlasy, Tanec v temnotách, Přelet
nad kukaččím hnízdem, většina starých kreslených věcí (Disney),
Nekonečný příběh (pouze jednička), Metropolis, Upír Nosferatu, Východ
slunce, Poslední jednorožec (překrásný kreslený film), Matrix (spíše
myšlenkou), Brazil, staré české pohádky…
Hudba (tady si určitě naběhnu):
klasika – Mozart, Litsz hl.Uherská rapsodie), Strauss (hl.Na krásném
modrkém dunaji), Verdi (úžasné opery), Bizet (kvůli Karmen) Smetana (miluju
obzvlášť Vltavu), Dvořák (především kvůli Humoresce a Novosvětské);
folk – Karel Kryl, Merta, Pavel Dobeš, Dědeček, Třešňák, něco
z Nohavici; Sto zvířat; Něco z Bratrů Ebenů, něco z Chinaski, něco
z Lucie, Roxette a tak… taková všehochuť; Elán; Beatles; Queen; LOJZO
(Ľudový orchester jednoduchej zábavy obyvateľstva – slovenské), Marika
Gombitová – pro mě nejlepší zpěvačka, Edit Piaf – druhá nejlepší
zpěvačka, Miro Źbirka, Petr Nagy (něco) + některé příšerně profláklé
klasiky, jako např. ABBA :D
Zbytek: výtvarnému umění moc nerozumím, ale rád kreslím, maluji a dělám
koláže. Z architektury gotika a románský sloh. + plus odsouzeníhodná,
přesto intenzivně prožívaná inklinace k vyhraněnému béčku, které je
béčkem naschvál: upíři všeobecně, chechtající se zloduši,
otáčející se křesla s vysokým opěradlem, kostlivci, smrt, filmy od
Burtona s Deppem, černobílé horory z třicátých a padesátých let,
černé rozevláté pláště atp.
Co mám ještě rád: vycházky do lesa (i jinam), dlouhé výlety, spaní
venku, jízdu na kole, lyžování, vodáctví, vyprávění příběhů,
květiny a stromy, podivíny, hvězdy, slunce, měsíc, řeky, kouzelná místa,
netradiční pojetí biologie (Cílek, Sádlo, Komárek), zvířata a jiné
potvory, některé zajímavé kameny (vůbec mineralogie a geologie jsou
fascinující), jistá města, jistá místa, cestičky, hru na skleničky,
humor (někdy i značně pokleslý), symboly, jógu, kino, oheň, vodopády,
podzemí, kosmologii, termiku a fyziku elementárních částic, něco
z chemie, práci na zahradě, klasické dopisy a pohlednice, desky, kazetky do
magneťáku, šachy, renesanci a astronomické objevy, středověk, starověk
(takže asi dějepis všeobecně, pokud není zredukován na posloupnost dat) a
právě začínám objevovat mystérium vaření.
Lidé, které obdivuji: většina výše zmíněných spisovatelů, Albert
Einstein, Budha, Giordanno Bruno, Mikuláš Koperník, Charles Darwin, Jan Pavel
II a pár biologů.
Nemám rád: kromě matematiky, logiky a informatiky ještě tu část
internetu, která není užitečná, většinu počítačových her, brakové
knihy, kýč a reklamy, ničení přírody a války, plýtvání čímkoli,
kouření, drogy, alkohol, většinu toho, co nabízí televize, rychlé jídlo,
byrokracii, klesající úroveň a morálku, všeobecně dnešní narušenou
společnost a věk informací, hloupost, vulgárnost, povrchnost, nafoukanost a
aroganci, techno, metal, hiphop, rap a podobné hrůzy, hlučné koncerty,
vysedávání v zakouřených hospodách (ale co má člověk dělat, když
chce občas vidět jiné lidi? Na výlet se mnou většinou nikdo jít nechce),
filmy založené na stupidním humoru a krvi a opravdu nenávidím pavědy a
obluzování, jako chiromantii, astrologii, konspirační teorie, víru v duchy
a únosy mimozemšťany, věštění, vesmírné lidi, telepatii, psychokinezi,
homeopatii a další, ještě horší hovadiny jako komunismus, neonacismus, a
fanatické věřící.
Velká přání: Podívat se do Punkevních jeskyní, navštívit Norsko,
dožít se turistických cest na Měsíc a kosmického výtahu, vidět
opravdový megamonstrózní balet a vymyslet fotosyntézu u lidí, aby už
nikdo nemusel jíst, odpadly problémy s hladomorem a zabíjením zvířat
(i rostlin) a pole mohla zarůst lesem. :D
Toť vše, autogramy až na letišti.
MarMar II
o5 z5
Již delší dobu mě pronásledovala Mrqvova poznámka o těch, kteří se
uvolí něco napsat do složky Autoři, ale nic o sobě vlastně neřeknou. No,
a JSK tomu nasadil korunu.
…
tak se opičím. Co byste taky čekali.
Přiložený soubor:
nove-horsi.jpg, 34.62 kB
Komentáře napsat komentář »
Jsi docela hustej týpek.
Metal nemusí být vždycky jenom hrůza (i když často je).
Tak upůně bych nesouhlasil s tim, že logika chce všechno zredukovat na
čísla…, jako samostanej vědní obor je daleko širší a mnohoplatná
(jestli to slovo existuje:)). To že spoutává ostatní vědy je sice pravda,
ale bez toho by ty ostatní vědy ani nemohly existovat. Až na filosofii se
každá vědní disciplína musí řídit určitými axiomy,
pravidly atd…
Josce: Právě že Eco a Borges měli rádi starý knihy, aktualizovali je a
tvrdili, že důležitá je literatura jako celek, ne jen jedna její část
:)
To už jsi tu Babičku stihnul přečíst? :D
Jinak samozřejmě děkuji za pochvaly i za doporučenou četbu, ale dostanu se
k ní asi až v létě, protože teď musím číst to, co nám řeknou:(
Souhlasím s tím, že jsem nemoderní (považuji to za jednu ze svého mála
předností). Ještě mám rád desky, kazetky do magnetofonu a šachy. Ale
proč smutný?
J.H.:jasně, proto vždycky tak dlouho trvá, než se prosadí něco zbrusu
nového. Dobře, přiznám se, že logice nerozumím. Ale snaha zredukovat dnes
poznání světa na pouhá data a vztahy vyjádřitelné vzorečky tady je –
v biologii, chemii a fyzice především, ale dokonce už i v lingvistice.
Pozn.: Filosofie není vědní obor. Věda má pracovat s ověřitelnými
fakty, což filosofie nedělá. Filosofie se snaží poznat svět jen
uvažováním. Jako taková je strašně subjektvivní a nic v ní nejde
potvrdit ani vyvrátit, což je jeden z důvodů, proč filosofické debaty
považuji za ztrátu času.
Za šachy máš 10 bodů, ale zásadně nesouhlasim s tím, že šachy jsou
nemoderní. Byl jsi někdy na šachovém turnaji? Jinak já taky tíhnu spíš
k nemodernosti, i když jak v čem…
Se vzorečkama a spol. máš pravdu. Zrůdnost pak je, když se při zkoumání
skutečnosti dospěje do stádia, kdy se pro lepší pochopení či názornost
(?), vše převede do vzorečků a modelů, který však už pak nejdou
aplikovat na skutečný svět, jestli mi rozumíš. (malé rýpnutí do
nejmenovaného učitele)
Tvůj důvod, proč považuješ filosofii za ztrátu času je pro mě důvod,
proč mě filosofie baví a docela mě Tvůj postoj překavapil. Filosofie
nepotřebuje nic potvrzovat, či vyvracet. Jak jsi řekl, není to věda.
PS: (:P) Pro Tvůj vztah k filosofickým debatám: Za co
považuješ šachy?
filosofie je jedina skutecna veda, ne diky svym metodam, ale diky predmetu. A neni subjektivni, trotliku. ale debatovat o tom s tebou nebudu. to by bylo asi na 349 komentaru.
jednak oba ty smoulove patrej do „pokafkovske“ ery a jednak kouzlo je v ty aktualizaci. :)
ach jo, už zase to nabírá nějaké děsivé obrátky! :D Jak to, že
filosofie není subjektivní? Každý z těch chlápků říkal něco
jiného.
J.H: určitě je příjemné si občas pokecat o bytí a nebytí a idejích,
ale osobně si myslím, že to nikam nevede. Každý může tvrdit něco
jiného, ale bude to mít největší význam maximálně pro něj. Protože je
to JEHO názor na svět. Je to jen… hra. Šachy jsou taky hra, nádherná a
strategická, ale alespoň o sobě netvrděj nic jiného.
No vidíš, pro mě jsou šachy především uměním a o tom to je (Bradková má teď nejspíš průjem:)). Různý věci pro každého znamenají něco jiného a to má pro každýho jednoho rozhodující význam. Pakliže to nikam nevede, kam vede třeba to, že víme, že buňka obasahuje golgiho aparát? Tím jsem chtěl říct, že tak, jak jsi to podal, je všechno vědění a debatování relativní.
neni subjektivni protoze pravda je jen jedna a ne vsichni chlapci meli pravdu. Myslim ze svatý tomáš akvinskej rekl, ze filosofie neni nauka o tom, co si, kdy myslel o světě , ale jak se to má s podstatou všeho.
Sdílím Tvojí zálibu ve filosofii, nicméně zastávám názor, že je subjektivní. Kdo ví kde je pravda? Nikdo a každý, poněvadž každý (skoro!) má svou pravdu (nějaký smysl či poslání), ale nikdo nemůže říct, jestli je to skutečná pravda objímající Veškerenstvo.
J.H.: když víš jenom to, že buňka má GA, je to na nic. Musíš vědět víc a propojovat. I mezioborově. Prokletí současného školství a vědy vůbec je v tom, že jsou šíleně rozkouskované. Navíc, taková buňka s námi sdílí stejný svět a lze ji alespoň spatřit. Já vidím rozdíl mezi vědou a filosofií v tom, že věda se zabývá fakty, jež jsou ověřitelná (což tvrdí ona), kdežto filosofie je přemítání a vymýšlení, z velké části i o tom, co je mimo svět. Může ovlivnit spoustu lidí, ale v prvé řadě má význam pro svého autora. Pro mě je to to, jak člověk přistupuje k tomu, že vůbec existuje, že se musí vypořádat s nějakým světem, jazykem a smrtí. Ale věda je k uchopení světa mnohem lépe přizpůsobená. Pokud ovšem není nějak pokřivená, jak už jsem naznačil. JSK: dobře, ale já si myslím, že pokud nějaká základní pravda existuje, nelze ji poznat. Na to nikdo nemá dost smyslů ani mozku. Neexistuje žádná rovnice vyjadřující vesmír, která by se dala natisknout na tričko. Žádná věta, jež by odpověděla na všechno. Žádná vševědoucí bytost, která nás postrkuje po šachovnici. Není to tak jednoduché. Naštěstí
A co je špatného na tom, že někdo chce jen pobavit a nesnaží se, za každou cenu, něco důležitého řešit a sdělit fascinující filosofický názor atd.? Někdy není na škodu přečíst něco nezávažnýho. Je to dost povedený příklad hodně osobitého anglického humoru. P.S.: Nevím jestli je to jenom můj názor, ale místy na mě působil až depresivně, hlavně v posledních dílech… PP.S.: Ještě víc mě pobavila nedokončená trilogie o detektivu Dirku Gentlym
na pouhou zábavu jsou tu dnes již jiní. Ale četl jsem jenom první díl, to je fakt
Hej Ty voee mě serete že sem prošvihl ty dvě kouzelný debaty, přiznám se, že jenom jejich čtení mě hodně pobavilo a myslim že mi i něco dalo. Super super, učinili ste můj den lepším.
neetická a skromná otázka: jsem lepší a chytřejší já nebo joska? :D
Kufffy: bylo nám potěšením:)
Marmar: nejchytřejší jsem já, i když s komentářem u Liliný povídky
jsi docela zabodoval, i kydž to bylo trochu laciný… :D
ja myslim ze martin je chytrejsi. ma to vic srovnany. ja jen strilim, co me napadne.
neodpustim si opět pokus svým popichováním rozproudit závratné diskuze: být chytrý znamená tedy mít věci lépe srovnané? A i kdyby, třeba to až tak srovnané taky nemám. Plus ještě navíc: chytrý neznamená totéž co hodný, dobrý a dokonce ani moudrý. J.H.: jak trochu laciný?
Takový jako hiphop = snaživí zamachrovat. Ale jak Tě pozvolna poznávám, nejspíš Ti to uvěřim… :)
[33] mar.mar.: Ty jsi Ježíš??
Bylo mi jasné, že to vyvolá tuto reakci 
ale po přečtení
všech těch komentářů mě nic lepšího nenapadlo 
já to nemyslel jako rekaci na oslovení, myslel jsem, že si někdo zoufale povzdechl, tak jsem se jako zeptal, co se děje. Vůbec nejsem ježíš, ačkoli fotka by mohla být zavádějící.
fotka, jejíž použití by se dalo povaažovat za porušení autorských práv, prďolo. jen počkej, to si (mi) zaplatíš. a jinak, nešahej mi na metal, voe. a taky na fyziku, voe. to je nejlepší věda. co se zjednodušenejch modelů, který se nedaj použít na skutečnej svět týče, tak ty jsou jen pro to, aby se z toho dětičky nepostromečkovali. kdyby na ně vybafli hned, že aby pochopili, jak a proč kmitá kyvadlo, musej umět řešit diferenciální rovnice, nebo že odstřdivá síla, která je na kolotoči tlačí pryč, neexistuje, tak by asi neměli radost. jinak ale necháp proč obdivuješ einsteina, když nemáš rád fyziku, protože on byl z velký části zodpovědnej za to, jak fyziku dneska vnímáme. pokud by někdo myslel, že to bylo díky teoriím relativity, splet by se. chválim zavržení těch bludů. co se týče punkvy, tak tam bysme (ne bychom, bysme) se mohli mrknout v létě, co ty na to, zlato?
OK, pojedem. ale jakto že neexistuje odstředivá síla? A já jsem neřekl, že nemám rád fyziku, ale informatiku, matiku a logiku, to je rozdíl. Pozn. trocha shody přísudku s podmětem by neuškodila :)
podmět se s přísudkem nikdy neshodne, jsou to věční rivalové.
odstředivá síla prostě neni, to jsme si akorát vymysleli, aby se náš
mozek vyrovnal s tim, proč se ten kolotoč chová, jak se chová. je tam jen
tíhová a tažná síla a dostředivý zrychlení (v soustave spojený se
zemí). dobrá vychytávka je taky, že když máš závaží na provázku,
k tomu závaží přivázanej ještě provázek, co volně visí dolu a trhneš
za ten spodní, tak si můžeš předem říct, jestli přetrhneš ten spodní
nebo horní a vždycky to vyjde . nebo třeba – natlakuješ nějakou nádobu,
chvíli jí necháš, pak jí otevřeš, aby se tlak srovnal s okolím,
zavřeš jí a ona se sama zase natlakuje
nádoba: jakmile to natlakuješ, tak se zvýší tlak a teplota toho vzduchu
vevnitř, jakmile to otevřeš, tak se tlak vyrovná a teplota klesne, zavřeš
to a tak máš vevnitř atmosférickej tlak o něco nižší teplotě, než je
teplota okolí. vzduch v nádobě se začne od okolí ohřejvat a tim stoupne
jeho tlak. provázky: to je popsaný neskutečně hnusnou diferenciální
rovnicí, důležitý ale je, že jde o moment síly. pokud za to budeš tahat,
tak přetrhneš ten horní, pokud s tim trhneš, tak přetrhneš ten spodní
(nebo obráceně, to si teďka nejsem jistej )
hej, to je hustý. Ale stejně mám radši biologii. Život pro mě bude vždy čímsi víc než čím je mi fyzika
fyzika je víc než život… dá se to rozhodnout jednoduchym duelem. zvol
si tvora. já volím černou díru
uvědomuje si ta tvoje černá díra sama sebe? Má evoluci, vývoj, smysly, recepci světa, umí se množit? Vyrobila někdy nějaké umělecké dílo nebo jen složitější strukturu? Asi ne
většina biologie ti to taky nesplňuje. jinak černá díra se vyvýjí a i působí na svoje okolí a někdy to je opravdu pěkný, ale to mi stejně nevezmeš;-) takhle bych ti moh vyjmenovat vlastnosti, který má ona a živý věci ne a byli bysme na tom stejně
bychom. a vyvÍjí. ona se vyvíjí podle fyzikálních zákonů, to není totéž. Fyikální zákony platí pro celý vesmír, jenom pro život ne, ten musí mít i některé vlastní. A jaks myslel, že to většina života nesplňuje, vyjmenoval jsem hlavní jeho projevy.
jaký má vir prasečí chřipky smysly? kolik si toho o svojí existenci uvědomuje? a kolik už udělal uměleckejch děl a struktur? jinak co se platnosti fyzikálních zákonů týče, tak to je taky sporná věc, protože ke všemu je nějaká výjmka (většinou nejedna) a zatim nevíme, jestli je to tim, že by zákonitosti, který známe jsou špatně, nebo jestli ve skutečnosti žádný obecně platný zákony neplatěj
Viry za prvé nejsou pokládány za živé organismy, alespoň dokud nejsou v büňce. Ale když už v ní jsou, dokážou „poznat“, že tam jsou. Strukturou může být jejich bílkovinná stránka, která se stejně jako život sám tak trochu staví do cesty entropii. Tak, a teď buď chytrej. Nebo si vyber jinej příklad, a ne to, co je napůl neživý.
mluvili sme o biologii a fyzice, takže pokud neprohlásíš, že biologie se viry nezabývá, tak tam viry patřej. jinak fyzika je stejně dynamická jako biologie neni to strnulá pavěda o vzorečcích na všechno. už jen tim, že ty vzorce a teorie nikdy nefungujou na všechno. třeba newtonovy zákony fungujou pěkně, když vezmeš kámen a hodíš mi ho na hlavu. kdyby ses ale o něco takovýho pokusil při vysoký rychlosti (rychlost světla je oblíbená), nebo v silnym gravitačnim poli (černá díra je oblíbená) nebo s hodně malym kamenem (foton je oblíbenej). když už sem zmínil foton, tak to je vůbec pěkná mrcha. chvíli vlna, chvíli částice, pak se chvíli nedíváš a on tam neni, nebo ještě líp je na dvou místech zároveň, dokud se nepodíváš zpátky a on dělá jako by nic nedělal
mluvili jsme o fyz. zákonech a životě, tedy o oborech těch věd, ne o vědách samotných. čím se bude která věda zabývat je dost záležitostí dohody. Že je fyzika strnulá jsem taky netvrdil. To, co mektáš, samozřejmě minimálně tuším,a ale ač je fyzika zajímavá a vzrušující, pořád platí v celém vesmíru, a ty anomálie taky, pokud se pohybuješ rychlostí světla atp. Kdežto život je anomálie naprosto jedinečná (zatím), naprosto odlišná a se svými vlastními pravidly. Nedobíhej propříště od tématu.
já odbíhám? ty odbíháš. každopádně jak můžeš říct, že pravidla platný pro život jsou jiný, než pravidla podle kterejch rotujou galaxie? co když měla pravdu filozofie a dá se popsat všechno pomocí jedněch pravidel, ať se jedná o věci živý, či neživý? určitě uznáš, že fyzikální principy (jako gravitace) platěj i pro živý věci, proč by to s jinejma aspektama života mělo bejt jinak. koneckonců život je jen fyzika a chemie fungující společně v jednom
To teda ne! Nevěřim! Organismy nejsou složité stroječky! Nevěřim, že se dá všechno zobecnit na jeden základní princip! A věty začínající: co když… neberu jako vědecký argument.
však to taky nebyl vědecký argument vole, sem snad nějakej vědáradiátor? a proč by nebyly jen „stroječky“ co je to víc než komplexní soustava navzájm propojenejch součástí? jediný, co by z nich udělalo víc se nikdy nenašlo
Ne? Naprosto všechny projevy života lze zredukovat na chemii a fyziku? tomu nevěřim, protože pak už by životu biologové poměrně dobře rozuměli, a tento stav není. Vysvětli mi třeba, proč má každej strom jinak vykrajovanej okraj listů. Jakej je k tomu důvod? Má to v DNA? Pokud ano, proč? Atd…
to že je každej strom jinej neberu jako argument pro to, aby byl něco víc než spojení chemie a fyziky. koneckonců ani chemický sloučeniny, dokonce ani elementární částice nejsou jedna jako druhá
ale ty nejsou živý, tudíž to třeba neovlivní, že? CHci tím říct, že živé org. jsou entity, které samy o sobě přetvářejí svět, a tak se i samy mění, kdežto fyzika předpokládá poměrně pasivní objekty, jež sjou jen všelijak postrkovány nebo nabíjeny nebo já nevim co pdole mechanismů, jež jdou právě dost dobře zachytit do vzorečků.
nemyslim si, že by strom díky tomu, že je živej, nějak ovlivnil to, jaký má listy, o něco víc než atom ovlivní svoje protonový číslo. a myslíš, že se živý organismy nechovaj podle pořád se opakujících schémat?
jaký rozhodnutí? držet se toho, co dělaj pořád? dodržovat vzorec chování, kterej jim je danej? vždyť i lidi se chovaj předvídatelně a to si myslej, jak jsou výjmečný mezi ostatníma
kdyby neprobíhaly změny a vše ser pohybovalo v zavedených cyklech, nebyla by tu evoluce.
to neni pravda, když aplikuješ na nějakej systém stále dokola ty samý pravidla, můžeš vždycky dostat něco jinýho. příklad z matematiky – derivace. ať máš jakoukoli funkci (až na exp x), tak při derivaci pokadý dostaneš nějakou jinou a nakonec vždycky nulu. takže opakování stejných postupů podle stejných pravidel nijak nebrání vývoji
odmítám srovnávat skutečný svět s vymyšlenými derivacemi, promiň. jdeš na ohňostroj? muzem spolu – viz spolužáky.
jsk
,kdyby nebyla pravda na moji strane, tak by si tu nemel vetu „nejvic me ovlivnil Borges a Eco“ ale „nejvic me ovlivnil Chaucer a Gogol“
takze dekuju ze
si neprimo uznal moji teorii.
jinak mu mas vedle prumerny Babicky i moc hezky a dulezity knizky od faluknera, wilde, salingera, mayrinka.
Myslim, ze az si prectes sto roku samoty, modlitbu za owena meanyho nebo kafku na pobrezi, tak se ti taky trochu posune pohled na lit.
libi se mi ze si precetl asi desetkrat vic knizek nez ja:)
mas hezkej profil. takovej smutnej a nemoderni.